• Desatero pro rodiče dětí

        Co má dítě zvládnout před nástupem do MŠ

        • umět si říci co chce - potřebuje, dítě komunikuje
        • spolupracovat při oblékání a svlékání
        • nenosit plínky
        • obouvat a vyzouvat obuv
        • dokáže se samo najíst: držet lžíci a umět s ní jíst, při jídle sedět u stolu
        • pít z hrnečku a skleničky
        • vzít do ruky pečivo kousat z něj
        • samostatně používá toaletu
        • umět si umýt ruce mýdlem a samo utřít
        • ujít kratší vzdálenost

        Přijetí dítěte mladšího 3 let věku

        V souladu s §34 odst.1 zákona 561/2004 Sb. se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.
        Žádný právní předpis neupravuje pevně spodní věkovou hranici dětí přijímaných k předškolnímu vzdělávání,
        jediným vodítkem je skutečně pouze § 34 odst.1 zákona 561/2004 Sb.
        Dítě mladší 3 let věku však lze k předškolnímu vzdělávání přijmout pouze při splnění následujících podmínek:

        • Dítě se přijímá k předškolnímu vzdělávání, jehož cíle jsou vymezeny v § 33 zákona 561/2004 Sb.
          Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že předškolní vzdělávání skutečně spočívá především ve vzdělávací činnosti,
          nikoliv v poskytování péče; dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání tedy musí být od počátku připraveno plnit požadavky stanovené
          rámcovým programem předškolního vzdělávání a školním vzdělávacím programem dané mateřské školy.
        • V případě, že je dítě mladší 3 let věku přijato rozhodnutím ředitele mateřské školy k předškolnímu vzdělávání,
          stává se dítětem mateřské školy se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími,
          právnická osoba vykonávající činnosti mateřské školy se pak při poskytování předškolního vzdělávání tomuto dítěti
          řídí školskými právními předpisy.

        Mluvte s dítětem o tom, co se v mateřské škole dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do mateřské školy už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se Vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako "tam tě naučí poslouchat", "tam se s tebou nikdo dohadovat nebude" apod.

        Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na Vás může spolehnout.
        Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.

        Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do mateřské školy, ale ujistěte ho, že mu věříte, že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do mateřské školy rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy mateřskou školou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) - vyhněte se výhrůžkám typu "když budeš zlobit, nechám tě ve školce".

        Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat.Ovšem neodcházejte ani narycho, ani ve vzteku po hádce s dítětem.
        Dejte dítěti s sebou něco důvěrného z domova, nějakou maličkost, která by se dala schovat do kapsy - něco co se nerozbije a čehož případná ztráta by nebyla fatální. Ideální je plyšová hračka

        Plňte své sliby - když řeknete, že přijdete po obědě, přijďte po obědě

        Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat strach a nejistotu rodičů. Platí, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit i dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčení o tom, že dítě do mateřské školy dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte. Případně se dohodněte, že dítě do mateřské školy bude vodit ten, který s tím má menší problém.

        Za pobyt v mateřské škole neslibujte dítěti odměny. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu nedostane. Samozřejmě - pokud den proběhne v pohodě - chvalte dítě. Materiální odměny by se neměly stát pravidlem, dítě by pak toto vyžadovalo každý den.
        Pokud máte sami strach z odloučení promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte.